Technický slovník

A

ACC formát
Advanced Audio Coding - standardizovaná ztrátová komprese a kódování pro digitální audio, designovaná jako nástupce MP3 formátu. Je součástí MPEG-2 a MPEG-4 formátů

animatik
Vzniká v přípravném stádiu filmu, je pomůckou uchopení příběhu, pomáhá jednotlivým členům štábu i hercům. Využívá se i při prezentacích a hledání finančních prostředků pro projekt. Může se dělat v lokacích, ve kterých se film bude nejspíše točit Takto se připraví nákres jednotlivých scén po sobě následujících. Animatik může být i kreslený (tehdy je spíše známý pod názvem storyboard)

.avi formát
Audio Video Interleave - multimediální združující formát, obsahuje audio i video stopy, umožňuje synchronní přehrávaní audia i videa a podporuje přehrávaní více videí nebo audio stop.

B

bitrate
V telekomunikacích a informatice je bit rate (nebo bitrate) frekvence, v níž přecházejí bity daným (fyzickým nebo obrazným) "místem". Jednotkou je bit per second (bit/s) - bit za sekundu.

C

CinemaScope
Širokouhlý filmový formát používaný hlavně v letech 1953 až 1967. Anamorfické čočky objektivů umožnily promítaní filmu do 2.66:1 rozlišení, což je 2x tolik jako je klasické rozlíšení 1.33:1 (4:3). I když se CinemaScope za nejaký čas stal zastaralým, anamorfické promítaní filmů, iniciované CinemaScopem přetrvalo dodnes. Některé filmové společnosti využívají i obchodní značku-název CinemaScope doteď, i když nejde o pravý CinemaScope. CinemaScope se používal jako hovorové pojmenování pro formát širší, než je rozlíšení 16:9 (1.78:1) a užší než je rozlišení anamorfické.

CBR formát
Constant bitrate - konstantně (v konstantní kvalitě) kódované multimediální soubory.

D

dialogová listina
Soupis všech dialogů a mluveného slova mimo obraz (např. vypravěč), který se zasílá festivalům, nebo televizím za účelem překladu přihlášeného díla do jazyka srozumitelného domácímu publiku.

H

H.264
Je to standardní videokomprese, ekvivalent MPEG-4 Part 10 nebo MPEG-4 AVC (Advanced Video Coding). Od roku 2008 je to nejnovější používaný kodek s dobrou kvalitou obrazu při malém množství dat.

HD formát
1080p - je zkratkou pro kategorii HDTV videomodů. Číslo 1080 označuje 1080 linii horizontálního rozlišení (1080 horizontal scan lines), p označuje progressive scan (obraz není interlaceovaný - interlaced). 1080p se může označovat jako full HD nebo full high definition na rozdíl od jiných HDTV videomodů. 1080p předpokládá širokouhlé 16:9 rozlišení, horizontální 1920 pixelů. Spolu tvoří obrazové rozlišení 1920×1080 pixelů.

HDTV formát
High-definition television - je digitální televizní vysílací systém s vyšším rozlišením obrazu, než mají tradiční vysílací televizní systémy.

I

ISO
The International Organization for Standardization - Organizace pro mezinárodní normalizaci.

interlaced
Je to technika na zlepšení obrazové kvality videosignálu, přimárně na CRT zařízeních. Video je při něm rozložené do jednotlivých vybraných video polí. Znamená to, že jenom každá druhá linka videa je prosvícená, video tím pádem obsahuje jenom poloviční část obrazu - z toho vzniká i volným okem viditelné blikání obrazu.

M

.mov formát
QuickTime file formát - multimediální združujíci formát programu QuickTime, který může obsahovat jednu nebo více audio a video stop, efektů nebo textu. Každá stopa obsahuje digitální kódování mediální datový tok nebo referenci na jeho uložení v jiném souboru.

MP3 formát
MPEG-1 Audio Layer 3 - běžně označovaný jako MP3 je digitální audio kódování používajíci ztrátovou kompresi. Je designovaný na velikou redukci audio dat, přičem nahrávka zůstává pro běžného posluchače věrná originálnímu formátu audia.

.mpeg formát
Moving Picture Experts Group - byl vytvořen jako ISO standard pro audio a video kompresi a vysílání.

MPEG-1
kombinace ztrátové video komprese a ztrátové audio komprese, na komprimování VHS-kvality digitálního videa a CD audia do 1.5 Mbit/s (komprese 26:1 a 6:1). V současnosti asi nejpoužívanější ztrátový audio a video formát na světě, ale ne nejkvalitnější.

MPEG-2
"the generic coding of moving pictures and associated audio information" - označuje kombinaci ztrátové video komprese a ztrátové audio komprese, používané na uskladnění a vysílaní pohybujíciho se vlnového pásma. Označuje i formát filmů a jiných programů distribuovaných na DVD a podobných discích.

MPEG-4
Soubor metod na definici komprese audio a video digitálních dat. Byl představen v roku 1998 jako standardní kodek a vyvinutý z předchodzích MPEG-1 a MPEG-2 standardných kodeků s doplněn o novinky. Jeho cílem bylo vytvoření a uchování nízko bitratových (méně kvalitných) video souborů při malém množství dat.

N

NTSC formát
National Television System Committee - analogový televizní systém používaný v USA, Japonsku v Jižní Koreji, Thaiwanu, Filipínach a některých jiných zemích, kde byl v určité době standardem.

P

packshot
Je to závěrečný obraz filmu (tzv. tečka filmu), ve kterém se dovysvětluje pointa. Tento pojem má původ v reklamní branže, kde se v packshotu nejčastěji objevuje slogan, produkt, popřípadě sponzor.

PAL formát
Phase Alternating Line - je barevný kódovací systém používaný na vysílání v některých televizích, omezeně i v Evropě. Postupně je nahrazovaný HDTV.

progressive scan
Metoda na zobrazování, ukládání a vysílání pohyblivých obrázků (videa) při zobrazování plného obrazu bez vynechávání každé druhé linky jako je to při interlaced videu. Používají ji všechny LCD monitory a většinu HDTV displejů-televizí.

R

rozlišení - aspect ratio
Poměr stran filmového políčka, obrázku. Může být 4:3 (1.33:1), 16:9 (1.78:1) používaný na displeji nebo televizi a nebo v kinech používaný formát 1.85:1 a 2.39:1. Nejširokoůhlejší formát 2.66:1 je takzvaný anamorfický.

S

screenshot, still picture, stilka
Filmové políčko, obrázek z filmu.

storyboard
Rozzáběrování (rozkreslení) jednotlivých scén filmu.

synopse
Je krátký, jenom několikavětý, několikařádkový popis filmu, ve kterém se dostatečně přitáhne divákova pozornost na dílo, ale přitom se neprozradí pointa.

V

VBR formát
Variable bitrate - bitrate používaný v audio nebo video kódování. Pracuje variabilně, umožňuje tím použití vyššího výstupu dat při přehrávaní komplexnejší části souboru a nižší v případě, že je tato část souboru jednodušší

(zdroj - video a audio formáty: www.wikipedia.org)